Radnice  okres Rokycany
Poblíž centra - v místech za novou budovou hotelu směrem k potoku je dosud zachována větší část dispozice bývalého židovského ghetta i s některými původními domky. Jedná se o unikátně dochovaný urbanistický prvek, v jehož centru stojí pozdně barokní synagoga. Podle nápisu na západní stěně pochází její budova z roku 1781 - byla vystavěna zřejmě v souvislosti s reformami Josefa II., které židovskému obyvatelstvu přinesly některá práva včetně práva budování synagog. Zdejší budova, v jejímž interiéru je zachována i ženská galerie, byla zachráněna v hodině dvanácté. V letech 1945 - 92 zde totiž byla autodílna. Radnická synagoga je spjata s významnou osobností: V letech 1843 - 46 zde působil rabín Isak Mayer Weis-Wise, který se v Americe stal zakladatelem reformního judaismu (1819 v Lomničce - 1900 v Cincinnati). V Cincinnati založil rabínský teologický seminář Hebrew Union College, dodnes nejvýznamnější americkou židovskou náboženskou školu.
Počátky místního židovského osídlení údajně sahají až na začátek 16. století, zřejmě v souvislosti s vystěhováním Židů z Plzně v roce 1504. Obec byla zrušena v roce 1935. O obnovu synagogy a její důstojné využití se stará místní ekologické sdružení (Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Radnice), chystá se slavnostní otevření v roce 2001. Toto sdružení hodlá také vytvořit naučnou stezku, do níž bude zahrnuto i zastavení na židovském hřbitově, kde jsou dochovány náhrobky od 18. století.
Původní městečko Radnice je zmiňováno v roce 1336 jako součást panství Zbiroha. Obec získávala postupně další práva - např. za pána Oldřicha z Rožmberka byla v roce 1418 povýšena na městečko, v roce 1570 se stala městem. Ve znaku tohoto poddanského města se objevuje pětilistá růže - připomínka někdejšího panství Rožmberků. Světští páni se tu však poměrně často střídali. Velkou stavební činnost rozvinula hrabata Bubnové v 1. polovině 18. století.
Od roku 1758 se zdejší panství dostalo do rukou Šternberků. Členové tohoto rodu zde podporovali vlastenecké snahy, a proto se tady setkáme s působením vlasteneckého kněze Antonína Puchmajera (od roku 1806), který tu založil 1. český čtenářský spolek v zemi v roce 1818. Tento básník a národní buditel zde působil až do své smrti (pamětní deska na faře na faře byla odhalena v roce 1868 za účasti Fr. Palackého a hraběte Šternberka).
Zámek na jednom konci náměstí sloužil jako muzeum s Pamětní síní Antonína Puchmajera, dnes je však pro havarijní stav uzavřen. Jedná se o rozlehlou barokní stavbu, patrně dílo plzeňského architekta Jakuba Augustona. Tento architekt je i autorem barokní přestavby farního kostela sv. Václava na náměstí.
Poutní kostel nad obcí je pravděpodobně dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera z 1. poloviny 18. století. V současné době se opravuje, obnovují se i kapličky křížové cesty, které k němu vedou.
Na bývalé zámecké budově najdeme další zajímavou pamětní desku. Připomíná zdejší rodačku - vynikající a ve své době světoznámou pěvkyni Gabrielu Roubalovou (1843 - 1922). Zpívala na různých místech zeměkoule, nakonec zakončila svůj život v Melbourne.
Na domě čp. 139 na náměstí nám pamětní deska připomene zdejší působení spisovatele a cestovatele Josefa Kořenského. V roce 1867 se stal v Radnicích podučitelem. Zajímal se tu hlavně o přírodniny. Působil zde až do roku 1871, kdy získal nové místo v Litomyšli.
V obci se každoročně koná turisticko-ekologický pochod (3. sobota v květnu) nazvaný "Za libštejnskými hvozdy".