Merklín   obec Přeštice - Ptenín
Židovské osídlení je v Merklíně doloženo před rokem 1685. Synagoga (čp. 126) za můstkem vlevo poblíž potoka, byla radikálně přestavěna. V obci působila soukromá německá židovská škola. Samostatná židovská obec zanikla pro nedostatek rodin již v roce 1890, zbývají židovské obyvatelstvo zahynulo za holocaustu. Vrátila se pouze jedna paní. Je poněkud obtížné najít místní židovský hřbitov, přesto však jeho návštěvu lze jen doporučit. Je poměrně daleko za obcí. Hned za potokem je nutno odbočit na Ptenín a silničkou přes les. Až na samém jeho konci (již na dohled od Ptenína) odbočuje vpravo do lesa cesta. O několik metrů dále se objeví první náhrobky. Je dochována i část ohradní zdi. Přes někdejší devastaci se jedná o velmi cenný příklad lesního hřbitova s desítkami náhrobků od počátku 18. století.
Starobylost městečka dokládá jméno jedné staročeské vladycké rodiny Merklínských z Merklína, kteří zde měli rodovou tvrz, doloženou od 14. století. Rodina prodala Merklín v roce 1496. (Přes pohnutou historii rodu patří k nejdéle trvajících rytířským rodům v Čechách. Poslední potomek rodu totiž zemřel až v roce 1748. To však již v Merklíně psaly dějiny jiné rody.)
Velké stavební úpravy zde proběhly na konci 17. století, kdy byla přestavěna tvrz na pohodlnější zámek. Další přestavby následovaly v polovině 18. století, pak v 19. a ve 20. století. Mohutné zdivo nároží i umístění zámku v dominantní poloze nad rybníkem však dodnes připomíná středověkou minulost místa. V nedávno opraveném zámku jsou kanceláře obecního úřadu, okolní hospodářské budovu jsou ještě v žalostném stavu. Působivá je budova barokní sýpky na okraji zámeckého parku.
Na konci 17. století byl přestavěn i původně gotický kostel sv. Mikuláše. Na počátku 19. století však vyhořel a prodělal novou přestavbu. Této době odpovídá většina zařízení interiéru - obraz na hlavním oltáři je dílem tehdejšího prvního ředitele pražské výtvarné akademie Josefa Berglera. Z původního vybavení je zde dochována dřevěná gotická socha Madony.
Zajímavou historii má celé okolí Merklína. Již od 19. století tu byly nacházeny pravěké mohyly.
Arbesova ulice pak připomíná podstatně mladší historii. Za svým otcem jezdíval do městečka na prázdniny pozdější slavný český spisovatel a novinář Jakub Arbes. Prožil tu jednu ze svých lásek (zamiloval se do Jany Šimánkové) a možná i proto později rád používal pseudonym "Merklínský".