Židovská cesta na Plzeňsku
ZPĚT Informace o projektu Fotogalerie Novinky Kulturní akce
Turistické trasy Služby Odkazy Kontakty
Židovská cesta na Plzeňsku - ZPĚT

Erb Kasejovice     Kasejovice   Plzeň jih
Urbanismus zdejšího židovského ghetta je unikátní. Tzv. Židovské Město vzniklo kolem roku 1727 (zákon o vzniku ghett). Židé však přišli do Kasejovic již v 16. století (první zmínka pochází z roku 1570), tehdy ale žili rozptýleně v obci. Později bylo vytvořeno ghetto jako uzavřený urbanistický celek na okraji obce, spojený s centrem městečka jednou ulicí. Bylo zde 14 domů, které obklopovaly pravidelné náměstí, v jeho centru stála synagoga a další 4 domky (obvykle v nich bydlely dvě rodiny - jedna v přízemí a druhá v patře). Dispozice zástavby je dosud z větší části zachována, pouze z jedné strany byla porušena socialistickou výstavbou.
Synagoga byla postavena v době největšího rozmachu židovské obce v 18. století jako barokní stavba. Dnešní stavba je výsledkem přestavby z 30. let 19. století. Bohoslužby se tu konaly až do 20. let 20. století, kdy sem byla umístěna judaistická a historická sbírka Václava Mentbergera (1886 - 1969). Synagoga je dosud využívána jako muzeum i jako kulturní síň města. Dochována je vnitřní výzdoba s geometrickým a rostlinným ornamentem na stěnách. Zachována jsou typická kasulová okna a dokonce i aron ha-kodeš z 19. století. V muzejní sbírce jsou prezentovány místní výrobky, např. krajky nebo dýmky z březových kořenů zv. podle Kasejovic kasovky (první byla vyrobena Františkem Rybičkou v roce 1828 a brzy si získala na okolních trzích velkou oblibu). Dalším místním produktem bylo hrnčířství (např. v rodině Štěpánků se udržovalo po dobu 200 let).
Chystá se obnova suterénu synagogy, kde byla zřejmě košer kuchyně. Mikve se předpokládá v místech nedalekého parčíku u potoka.
Krásně dochovaný a pečlivě udržovaný je i židovský hřbitov. Byl sice umístěn na okraji katastru nad obcí na stráni nad katolickým hřbitovem, ale na neobyčejně krásném místě zv. Na stráži, odkud je rozhled do širokého okolí. Obnovená je ohradní zeď i pozůstatky obřadního domku, tvořící vstup do hřbitova. Ten má tři historické části, dokládající jeho postupné rozšiřování. Nejstarší náhrobky pocházejí z počátku 18. století (první zmínka o hřbitovu je však z roku 1669). V 18. století zde také existovalo pohřební bratrstvo. Překvapující jsou české texty na náhrobcích. Souvisejí pravděpodobně s působením zdejšího rabína Filipa Bondyho, který ve 2. polovině snad jako vůbec první rabín v Čechách kázal česky.
Židovské obvatelstvo žilo v městečku ještě v předvečer 2. světové války. Všichni kasejovičtí Židé zahynuli ve vyhlazovacích táborech, holocaust přežila pouze jedna žena.
Obec Kasejovice se připomíná v pramenech prvně k roku 1264 jako sídlo vladyků s tvrzí. V době Václava IV. byla obec v majetku Anny z Kasejovic, jejímž manželem byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, pozdější příznivec husitského hnutí. Byl to nejen významný politik, ale také vzdělanec. Přičinil se o překlad Kroniky trojánské, která se stala první tištěnou knihou v Čechách (vytištěna v Plzni 1468 jako nejstarší dochovaný tisk v Čechách).
Kasejovice postupně získávaly různá práva, na městečko byly povýšeny už ve 14. století a od roku 1414 jsou vedeny městské knihy v českém jazyce. Městečko mělo silné hospodářské zázemí. V okolí byly zlaté doly, které Jan Lucemburský zastavil Rožmberkům a které prosperovaly i později. Městská práva jako např. právo vařit pivo, právo tržní a další určují i typ zdejší zástavby. Urbanismus obce totiž odpovídá více městskému než venkovskému typu. Pečlivě udržované domy jsou stavěny těsně vedle sebe bez zemědělského zázemí. To je ve zdejší oblasti skutečně ojedinělé. Místních zajímavostí je však více.
Farní kostel sv. Jakuba Kasejovic je v jádře gotická stavba z 2. poloviny 13. století. Dokladem významu zdejší obce je dochovaný jižní portál, ovlivněný dvorskou hutí, která pracovala na Zvíkově. Dnešní podoba chrámu je barokní z 18. století s pozdějšími úpravami. Nachází se ve vyvýšené poloze nad centrem městečka.
Okolo náměstí a v přilehlých ulicích je řada zajímavých a bohatých domů (tento doklad bohatství měšťanů je v rozporu s faktem, že se v 19. století odtud vystěhovalo asi 2000 osob. Mezi nimi však bylo mnoho židovských obyvatel).
Nedaleko od města v místě zv. Bouček je při silnici kaplička sv. Vojtěcha u pramene s léčivou vodou. Podle legendy pramen zázračně otevřel přímo tento světec. V souvislosti s barokním pietismem tu byla nejprve dřevěná kaplička, kam přicházelo stále více lidí. Rozborem vody z konce 18. století byly skutečně prokázány léčivé účinky pramene, a tak na nístě zchátralé kapličky byla v roce 1833 postavena současná stavba. Až do 1. světové války tu dokonce byly lázně.
Významným kasejovickým rodákem byl zdejší učitel Alois Jindřich (1821-1895) - otec národního umělce hudebníka Jindřicha Jindřicha.

Synagoga - exteriér
Synagoga - svícny
Synagoga - interiér
Hřbitov
Hřbitov
Židovský dům
Synagoga před rekonstrukcí
Rituální předměty v interiéru synagogy
Hřbitov
Synagoga - interiér
Renesanční radnice
Česká centrála cestovního ruchu
Cesta po památkách
Plzeň  Plzeň
Blovice  Blovice
Chudenice  Chudenice
Chyše  Chyše
Kasejovice  Kasejovice
Koloveč  Koloveč
Kožlany  Kožlany
Merklín  Merklín
Nečtiny  Nečtiny
Nepomuk  Nepomuk
Pňovany  Pňovany
Přeštice  Přeštice
Rabštejn n. Střelou  Rabštejn n. Střelou
Radnice  Radnice
Rokycany  Rokycany
Spálené Poříčí  Spálené Poříčí
Švihov  Švihov
Touškov  Touškov
Všeruby  Všeruby
Žlutice  Žlutice
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

informace o projektu | fotogalerie | novinky | kulturní akce | turistické trasy | služby | odkazy | kontakty

© 2001 – | webdesignCreativestudio s.r.o. | coding & fotoMULTIMEDIA ACTIVITY